óökuhæfur
lýsingarorðó-ökuhæfur
1
sem er ekki hægt að aka
2
persóna
ekki í ástandi til að aka bíl
Frumstig
Karlkyn
Kvenkyn
Hvorugkyn
Nf.
óökuhæfur
óökuhæf
óökuhæft
Þf.
óökuhæfan
óökuhæfa
óökuhæft
Þgf.
óökuhæfum
óökuhæfri
óökuhæfu
Ef.
óökuhæfs
óökuhæfrar
óökuhæfs
Karlkyn
Kvenkyn
Hvorugkyn
Nf.
óökuhæfir
óökuhæfar
óökuhæf
Þf.
óökuhæfa
óökuhæfar
óökuhæf
Þgf.
óökuhæfum
óökuhæfum
óökuhæfum
Ef.
óökuhæfra
óökuhæfra
óökuhæfra
Karlkyn
Kvenkyn
Hvorugkyn
Nf.
óökuhæfi
óökuhæfa
óökuhæfa
Þf.
óökuhæfa
óökuhæfu
óökuhæfa
Þgf.
óökuhæfa
óökuhæfu
óökuhæfa
Ef.
óökuhæfa
óökuhæfu
óökuhæfa
Karlkyn
Kvenkyn
Hvorugkyn
Nf.
óökuhæfu
óökuhæfu
óökuhæfu
Þf.
óökuhæfu
óökuhæfu
óökuhæfu
Þgf.
óökuhæfu
óökuhæfu
óökuhæfu
Ef.
óökuhæfu
óökuhæfu
óökuhæfu