skammlauss
lýsingarorðskamm-lauss
adj. shameless, without shame; ætla ek at þú sér s. af þessu, ‘tis no shame to thee, Eb. 160; þú góð kona, skammlaus ertú af mér, Bær. 17.
2. neut. not disgraceful; lízt mér þetta skammlaust, Korm. 192; er þat s. at þiggja ok veita stór högg, Fms. viii. 116, Hkr. i. 11: at skammlausu, without shame, Eg. 274.