Yrða

fámæltur

lýsingarorðfá-mæltur
sem talar fátt, segir lítið, fáorður
Orðasvið, samstæður og orðasambönd
þegjandaháttur
Samstæður
Orðasambönd
  • vera fámæltur
Frumstig
Karlkyn
Kvenkyn
Hvorugkyn
Nf.
fámæltur
fámælt
fámælt
Þf.
fámæltan
fámælta
fámælt
Þgf.
fámæltum
fámæltri
fámæltu
Ef.
fámælts
fámæltrar
fámælts
Miðstig
Karlkyn
Kvenkyn
Hvorugkyn
Nf.
fámæltari
fámæltari
fámæltara
Þf.
fámæltari
fámæltari
fámæltara
Þgf.
fámæltari
fámæltari
fámæltara
Ef.
fámæltari
fámæltari
fámæltara
Efsta stig
Karlkyn
Kvenkyn
Hvorugkyn
Nf.
fámæltastur
fámæltust
fámæltast
Þf.
fámæltastan
fámæltasta
fámæltast
Þgf.
fámæltustum
fámæltastri
fámæltustu
Ef.
fámæltasts
fámæltastrar
fámæltasts